Jaký je největší zub v lidské puse? Zajímavosti o lidských zubech

Obrovské zuby prehistorických tvorů

Když se bavíme o velkých zubech, nemůžeme pominout prehistorické tvory, kterých se to týkalo ve značné míře. Jistě, nebudu vám tu vyprávět, že mám doma fosilii pravěkého smilodona, to bych spíš vyprávěl, jak mi Hugo, náš mazlíček králík, zahryzl do kabelu a nebo jak Kiki, energický papoušek, se snaží nažrat co nejvíce pozornosti. Ale i tak mám pro vás něco zajímavého o těch opravdu velkých klouzácích z minulosti.

Mohutní mamuti měli zuby, které se postaraly o to, že se žádná větev v pravěké Savaně neodvážila stát v cestě. Nebo si vezmeme argentinosaura, obřího dinosaura, který dosahoval délky až 40 metrů, jeho zuby byly pravděpodobně spíš na dekoraci, protože tento obr patřil mezi býložravce a jeho potravu tvořily hlavně listy. Ale když už mluvíme o pravěkých gigantech, nemůžeme vynechat ty skutečně oslnivé exempláře – a to třeba mega žraloka megalodona s jeho úctyhodnými zuby velkosti dlaně! Představte si takový úsměv – no není to úplně k zulíbání, že?

Zuby ve světě savců

A nyní, mí řádoví čtenáři, přicházíme k savcům! Mořští obři jako modré velryby mají sice jazýčky, ale ty pracují spíše jako filtr a jde o naprosto odlišný systém. Kdyby však dospělý samec afrického slona vykonal ten slavný úsměv, potěšil by vás sadou zubů, k jejichž čištění byste potřebovali řádně velký zubní kartáček! Mluvím hlavně o klících, které mohou vážit přes 100 kg. A to není všechno, protože když přijdou na řadu kly, dostaneme se k opravdu monumentálním rozměrům, ačkoliv se o nich bavíme spíše jako o prodloužených zubech než o zubech v pravém slova smyslu.

Ale nejde jen o velké zvířecí úsměvy, co mě fascinují. Myslete na to, kolik úsilí byste museli vynaložit, abyste udrželi ve zdraví takové zuby! Pamatuju si, když jsem byl malý a maminka mi pravidelně připomínala, ať si myju zuby, ať mám úsměv jako filmová hvězda; teď si představte, že by vás nutili k leštění klů. To by bylo něco, že?

Velikosti zubů našich domácích mazlíčků

A abych nezůstal jen u exotiky, pojďme se podívat blíže i na naše domácí miláčky. Našim čtyřnohým přátelům, jako jsou psi nebo kočičky, se může zdát, že mají úžasně ostré zuby – a člověk by snad mohl argumentovat, že jsou v poměru k tělu stejně impozantní jako ty pravěké. Ale tady už mám trochu více zkušeností, můžete si být jisti! Hugo, náš domácí králík, má své zoubky jako perličky. Jsou malé, ale zato neobyčejně důležité pro správné zpracování jeho vegetariánské stravy. A Kiki, ten sice nemá zuby, ale zato se pyšní zobákem, kterým by klidně mohl pracovat jako ořezávátko na tužky!

I když, když o tom přemýšlím, ještě že Hugo nemá zuby jako slon, nebo bych zbytek dne trávil čistěním jeho domečku od ohryzaného nábytku.. a Kiki? No, pokud by měl zuby velikosti megalodona, pravděpodobně bych o svůj prst přišel už dávno. Takže v důsledku lze snadno dojít k závěru, že méně někdy znamená více, ačkoliv v počtu velkých zubů naši mazlíci určitě nevyhrávají.

Evropský rekordman

Protože by bylo možná trochu zbytečné cestovat časem a prostorem dějinami a světem, abychom našli nejromanticky velké úsměvy, mrkněme se na evropskou faunu. Zde nenaleznete rozbouřené mamuty ani nenucené dinosaury, ale zato zde objevíme zvíře, které si klidně může říkat evropským rekordmanem v podobě malých vlkodavů – vlků. Tyto ekosystémové inženýry fascinují nejen vědce, ale i mě, pro jejich vychytralost a krásu. Ne, nečekejte, že vám budu vyprávět o nějaké blízké setkání s vlkem, spíš o tom, jak Hugo koukal na dokument o vlčí smečce a zdálo se, že věnuje veliké pozornosti na způsob, jakým se vlčí mláďata učí používat své první mléčné zuby k pojídání masité kořist.

Může se zdát, že příroda se v Evropě rozhodla, že nemusíme mít zvířátka s tak neskutečnými zuby, jako jsou africké slony, a místo toho se soustředila na jemnost a účelnost. Ale i tak, pokud uvidíte někdy vlčí klepítka, uvědomíte si, že i v našich končinách máme svoje malé rekordmany a není nutné cestovat pro parádní zážitek do dalekých krajů.

Péče o zdraví zubů

No a protože se čas od času zuby nedostanou jen do našich báchorek, ale i do našeho denního povědomí (a k tomu obzvláště, pokud právě prožíváte návštěvu u zubaře), je důležité zmínit se o péči, která by jim měla být věnována. To platí jak pro ty největší rozměry zubů, které bychom u našich pravěkých gigantů mohli hledat, tak i pro naše domácí parťáky s jejich miniaturami.

Samozřejmě, že naše zuby nevyžadují denní desetiminutové kartáčování jako třeba ty od slona, ale pravidelnost a správná technika jsou klíčem. A to neplatí jen pro nás, ale i pro naše domácí chlupáče! Vždyť kdo by nechtěl mít zdravý úsměv, ať už je to Hugo při křupání mrkve nebo Kiki při kousání do nové hračky. Péče o zuby je prostě důležitá, ať už jste doma nebo na výpravě za největším zubem.

Závěrečné postřehy o obřích zubech

Tak a máme tu konečný verdikt. Kdo drží korunu za největšího majitele zubů? Přestože bylo vtípkování o Hugových a Kikiho zubech zábavné, opravdoví šampioni velikosti zubů jsou ti, kteří se již nepotulují naší planetou. Pravěcí giganti s jejich monumentálními drápů, klů a chrupů zůstávají v naší fantazii a ve fosilním záznamu jako ti nepřekonatelní majitelé největších zubů.

Ale co my, všední smrtelníci s našimi střídmějšími kousátky? Teď si uvědomte tu krásu, že naše zuby jsou přesně takové, jaké potřebujeme pro každodenní život. Bez potřeby procházet se s váhou 100 kilogramového klu nebo riskovat zánik pohovky jedním neopatrným ohlodáním, máme zuby akorát na to, aby doplňovaly naší lidskost – a to je přeci něco nádherného!

Takže ať už na světě užasneme nad megalodonem, jehož zuby se stále odkopávají ze zemských hlubin, nebo se usmíváme na svého domácího mazlíčka a jeho malé ale dokonalé zoubky, je důležité si vážit těch malých věcí, které dělají náš svět tak unikátním. A nezapomeňte na to, že péče o zdravý úsměv je cestou ke krásným zážitkům, ať už se bude jednat o obdivování zubů minulých gigantů, anebo o smích s našimi milovanými mazlíčky.

Přidat komentář